Anekdoty a vtipy o cestování

V nacpané tramvaji na sebe křičí dvě známé: „Ahoj Jano. Co je nového?”
„Budu matka!”
„A kdo je otec?”
„Nevím, nemůžu se otočit!”

Tři turisti byli v Arábii. V jednom velkém paláci objevili za neoznačenými dveřmi harém plný ženských, a tak se jim hned začali tak decentně věnovat. Po chvíli se ale ve dveřích objevil šejk a povídá: „Jsem pánem tohoto harému. Nikdo se nesmí mých žen dotknout, proto draze zaplatíte za to, co jste udělali. Všichni zemřete, a to podle toho, jaké je vaše povolání.”
Pak se prvního zeptal, čím se živí, a když zjistil, že je to policista, říká: „Stráže! Odvést a ustřelit penis.”
Druhý byl požárník, a tak šejk velí: „Odvést a upálit penis.”
Třetí chlápek mu na otázku, co dělá, odpověděl se širokým úsměvem: „Prodávám lízátka!”

Námořní nováček je u vytržení, když vidí poprvé kolem sebe dokola širé moře.
„Bože, to je vody,” vzdychne si zasněně.
„No a to si ještě představ, že vlastně vidíš jen tu vodu, co je navrch!”

„Když jsem byl v tvém věku, přeplaval jsem třikrát Lipno na jeden zátah!”
„To já ne, co bych dělal na druhém břehu?”

Chlápek na nádraží osloví slečnu, která táhne těžký kufr: „Slečno, nebolí vás z toho ruka?”
„Ano,” odpoví slečna v očekávání galantní pomoci.
„Tak proč si to nepřechytnete?”

V narvané tramvaji je mladík tlačen davem na sedící babičku s košíkem.
„Pozor na vejce, mladíku,” povídá babička.
„Vy máte v tom košíku vejce?” ptá se mladík.
„Ne, hřebíky,” odpoví babička.

Tři muži na pustém ostrově. Jeden si povzdechne: „Chtělo by to ženskou!”
„A pořádně rozpálenou,” přidá se druhý.
Třetí dodá: „A s pěkně křupavou kůrčičkou!”

Zastaví Pendolino uprostřed pole. Chvíli se nic neděje a pak se z reproduktoru ozve naléhavý hlas: „Není mezi cestujícími přítomen programátor?”

Dva maníky zasypala na horách lavina. Najednou ten jeden vidí, jak se k nim blíží záchranářskej pes, bernardýn se soudkem, a tak říká tomu druhému: „Hele, nejlepší přítel člověka.”
„No jo, a nese ho pes!”

Dva vodáci stojí na břehu a bezmocně pozorují, jak se třetí převrátil s lodí a topí se. Z nešťastníka už je vidět na hladině jen ruka, když jeden z jeho druhů promluví k druhému: „Hele, tak jsi asi měl pravdu, že se do té záchranné vesty dává polystyren, a ne molitan!”