Anekdotický mišmaš, různé vtipy

Dohadují se tři filozofové o tom, co je na světě nejrychlejší. První říká: „Nejrychlejší je přeci světlo.”
„Kdepak, milý pane kolego, myšlenka - ta je přeci nejrychlejší...” povídá druhý filozof.
„Tedy nerad bych vypadal jako negativista, pánové,” vstoupí do debaty třetí filozof, „jsem si však jist, že naprosto nejrychlejší je průjem... No považte - tuhle jsem v noci dostal průjem a než jsem stihl rozsvítit nebo něco vymyslet, tak jsem se posral!”

Stojí narkoman před zrcadlem a dumá: „Bože, co se to se mnou děje? Tady jsem já i tam jsem já.”
V tom mu kdosi zaklepe na dveře.
„Kdo je tam?” ptá se narkoman.
„Já,” ozve se zpoza dveří.
„Ježišikriste! I tam jsem já!” vystrašeně zvolá.

Tři muži se baví, která z jejich žen je nejmenší. První říká: „Moje žena je tak malá, že když mě naštve, dám ji do krabice od bot a je pokoj!”
Druhý: „Moje žena je tak malá, že když s ní mám problémy, nacpu ji do láhve od piva a je pokoj!”
Třetí povídá: „Pche, moje žena je tak malá, že když má menstruaci, tak ji strčím do fixu a týden s ní píšu!”

Biolog, fyzik a matematik stojí před vchodem do domu a sledují, jak jeden člověk vešel dovnitř a dva lidé vyšli ven. Biolog to komentuje: „To je jasný, ty lidi se vevnitř množej, a proto jich vychází víc, než vchází do baráku.”
Fyzik nesouhlasí, prohlašuje: „To je chyba měření.”
Matematik se zamyslí a pak prohlásí: „Když teď vyjde minus jeden člověk, nebude v domě nikdo.”

Když NASA poslala první kosmonauty do vesmíru, zjistila, že psací pera nefungují při absenci gravitace. Vyřešením tohoto problému pověřila konzultantskou společnost. Po deseti letech a 12 milionech dolarů Američané mají pera schopná psát v jakékoliv pozici a v rozmezí teplot 0 až 300 Kelvinů. Rusové používají tužky.

Najdou dva bufeťáci na ulici šek na milion dolarů.
„Co si za to koupíme?” uvažuje nahlas první.
„Mám nápad!” vykřikne po chvíli druhý. „Skoupíme všechny popelnice ve městě a budeme nejbohatší bufeťáci na světě!”

Přijde bezdomovec k pískovišti, kde si právě hrají děti a zeptá se jednoho hocha: „Nemáš korunu?”
Dítě sáhne do kapsy a vyndá 50 haléřů. Bezdomovec si je vezme a říká: „To nevadí, já to rozměním.”

Chemik, inženýr, fyzik a obchodník dostali každý jeden barometr a úkol změřit pomocí něj výšku jedné vysoké budovy.
Chemik velmi pečlivě změřil atmosferický tlak u paty budovy. Pak jel výtahem až na střechu a změřil tam také atmosferický tlak. Nakonec vytáhl kalkulačku a pečlivě vypočítal výšku z rozdílu atmosferických tlaků.
Inženýr jel hned výtahem nahoru na střechu. Našel dlouhý provaz u takové té věci na mytí oken zvenku a přivázal k němu barometr. Pak ho spouštěl ze střechy až na úroveň terénu. Nakonec ho vytáhl zpátky a při tom změřil výšku budovy v rozpaženích, což prý je asi metr a půl.
Fyzik také ihned jel nahoru. Překročil lano a šel ke hraně střechy. Vyndal stopky a pustil barometr ze střechy. Ze změřené doby volného pádu a znalosti gravitačního zrychlení vypočítal výšku budovy.
Obchodník vůbec nikam nejel. V přízemí zašel za správcem domu a řekl mu: „Když mi povíte, jak je tahle budova vysoká, dám vám tenhle prima barometr.”

Bohatý statkář na vesnici nutí syna, aby si vzal dceru jiného bohatého statkáře a jejich majetek se tak spojil. Syn se brání, protože jeho nastávající opravdu žádná krasavice není a navíc je velmi hloupá až blbá. Otec mu radí, aby jí tedy při plnění manželské povinnosti dal na hlavu kulicha a nemusel na ni koukat.
Jako svatební dar dostanou obraz. Novomanžel ho chce přibít na zeď v ložnici a říká své ženě: „Přines hřebíky.”
Ona odchází a opakuje si: „Hřebíky, hřebíky...”
Donese je a on povídá: „Ještě kladivo!”
Ona odchází: „Kladivo, kladivo...”
Přinese to a jak tak přibíjí manžel hřebíčky do zdi, praští se do prstu a zařve: „Do pí...”
A ona odchází: „Kulicha, kulicha...”

Měsíc, rok 2050. Americký vědec sděluje tisku: „Od té doby, co začali na Měsíc létat Češi, jsme udělali z laboratoří hospodu. Vynáší to víc než ty naše výzkumy!”