Anekdoty, vtipy, vtípky, ftípky, srandičky

„Člověče, to nechápu, jak můžete žalovat vlastního bratra?”
„No, on je to vzdálený bratr!”
„???”
„My jsme z deseti dětí, já jsem nejstarší a on nejmladší!”

V jednom malém městě povolal právník k soudu jako svědka jednu starou paní. Když složila přísahu, ptá se jí: „Paní Čermáková, znáte mne?”
„Ale ano, samozřejmě. Znám vás od plenek. A abych pravdu řekla, jste pro mne velikým zklamáním. Lžete, zahýbáte své ženě, manipulujete lidmi, pomlouváte je. Myslíte si, že jste velké zvíře, a přitom jste tak pitomý, že vám nedojde, že z vás nikdy nebude nic než mizerný maloměstský právník.”
Právník vytřeštil oči. Když se vzpamatoval z prvního šoku, rychle se ptá: „Paní Čermáková, znáte právníka žalovaného?”
„Ano, znám pana Vorlíčka ještě z doby, kdy neuměl chodit. Občas jsem ho jeho rodičům hlídala. A i v něm jsem se zklamala. Je to lenoch, udavač a piják. Nedokáže s nikým slušně vycházet a jeho právnické znalosti jsou tak mizerné, že bez uplácení ještě nikdy nic nedokázal.”
V tu chvíli soudce zabušil kladívkem a vyžádal si ticho v soudní síni. Zavolal si oba právníky k sobě a povídá jim tiše: „Pánové, jestli se jeden z vás zeptá té paní, jestli mě zná, dám vás okamžitě zavřít pro pohrdání soudem...!”

Ptají se zadrženého recidivisty: „Proč jste ten obchod vykradl šestkrát za sebou?”
„No, oni tam mají napsáno: JSTE-LI SPOKOJENI, PŘIJĎTE ZAS!”

Žena se v noci vzbudí a uvidí zloděje.
„Paní, já vám nechci ublížit,” praví lotr. „Jen si tady najdu nějaké peníze.”
Vtom vejde manžel: „Klidně rozsviťte světlo. Jdu hledat s vámi!”

Pána přepadli dva lupiči. Bránil se jako lev, ale nakonec ho přeci jen přemohli. Prohledali mu kapsy, ale našli u něj jen pár drobných: „To myslíte vážně, že jste se takhle rval jen kvůli deseti korunám?!”
„Ne, já myslel, že jdete po těch padesáti tisících, které mám v botě.”

Jede chlap v autě po Karláku a vidí dva policajty, jak tlačí služební auto. Zastaví, stáhne okýnko a zavolá na ně: „Prosím vás, to se jen vracíte na služebnu nebo zase někoho honíte?”

Soudce na soudě: „Takže, milá paní, vy jste na obalu namísto Podávat s ledem četla Podávat s jedem?”

Baví se dva gangsteři: „Jime, někdo před hodinou zabil Henryho, nebyl jsi to ty?”
„Ne, já mám své alibi.”
„Jaké?”
„Právě tehdy jsem zastřelil George.”

Dva policajti se rozhodli, že doběhnou svého šéfa a ještě na tom vydělají. Udělali šedesátikorunu a přišli za náčelníkem, aby jim ji rozměnil. Po chvíli vyjdou z kanceláře a jeden spokojeně říká: „Ten náš šéf je ale debil, rozměnil nám ji na dvě třicetikoruny a ničeho si nevšiml!”

„Co mám říci novinářům?” ptá se tiskový mluvčí náčelníka poté, co auto hlídky havarovalo.
„Oznamte jim, že naši lidé byli okamžitě na místě nehody.”