Anekdoty, vtipy, vtípky, ftípky, srandičky

„Jean,” praví takhle jednou starý lord, „pamatujete, jak jsme byli před třiceti lety v Africe?”
„Lituji, sire, ale to byl ještě můj předchůdce.”
„Ale ne, Jean, byl jste to určitě vy,” ujišťuje ho lord. „Vzpomeňte si přeci, jak vás tam pak sežral ten lev!”

Dva lordi hrají golf a první, lord Charles, se přiznává: „Jsem strašně nervózní.”
„A pročpak, příteli?” zajímá se druhý, lord Edward.
„Víte, u první jamky stojí moje lady.”
„Jen klid, odtud ji stejně netrefíte!”

Lord Beverly přivezl svou ženu z Konga do Londýna porodit. Ošetřující lékař se ho opatrně ptá: „Neměla vaše žena styky s barevnými?”
„Vyloučeno, měli jsme jen barevnou služebnou,” výslovně to odmítl lord. „Ale vzpomínám si, že jednou v noci lady křičela, že ji honí černoch.”
Doktor na to: „Buďte ujištěn, že ji dohonil.”

„Jean, přineste okno!” křičí ze své pracovny lord. „Chtěl bych se podívat do zahrady.”

Ptají se komorníka, zda mu nevadí, že mu lord chodí za ženou.
„Nevadí, já mu také chodím za tou jeho. Akorát mě štve, že já mu dělám malé lordy a on mně jen malé komorníky!”

„Jean,” pravil jednoho sychravého rána lord, „řekněte mi, kdy jsme měli naposled návštěvu?”
„To je už asi patnáct let, sire.”
„Vážně, Jean?” udiveně vrtí hlavou lord. „A kdo to byl?”
„Já, sire. Přišel jsem se zeptat, jestli je to místo komorníka stále volné.”

Lord takhle jednou povídá: „Jean, běžte zalít trávník.”
„Ale pane, vždyť prší!” namítne překvapený sluha.
„To nevadí,” odvětí lord. „Vezmi si deštník!”

Lord Barkley se ráno probudí ve viditelně dobré náladě a oznamuje sluhovi: „Jean, dnes půjdeme na lov kačen.”
Jean namítne: „Dovoluji si vás upozornit, sire, že ještě není lovná sezóna.”
„To nevadí, Jean. Topná sezóna také ještě není a včera jsem se docela úspěšně topil v jezeře za domem!”

„Jean, stala se mi dnes taková divná věc,” svěřuje se věrnému sluhovi lord Patton. „Lady Sarah si zlomila nohu a tak ji to bolelo, že jsem ji zastřelil, aby se netrápila. Není to moc zvrhlé?”
„Myslím, že ne, sire. Zvrhlejší by bylo, kdybyste ji nejdříve zastřelil a pak jí lámal nohu.”

Lorda probudí v noci jakýsi šramot. Vezme kulovnici a jde chodbou. Vtom slyší podezřelé zvuky z ložnice své lady. Zatluče na dveře a k jeho překvapení vyjde Jean ve spodním prádle. Lord se udiveně ptá: „Jean, co děláte v noci v ložnici mé lady?”
Jean lhostejně odpoví: „Souložili jsme, můj pane!”
Lord se zamyslí a pak vyhrkne: „Souložili, souložili... Á, už si vzpomínám, příjemné... příjemné!”