Anekdoty, vtipy, vtípky, ftípky, srandičky

„Tatínek mi na Vánoce nasliboval hory, doly.”
„A splnil ti přání?”
„Ano, koupil mi atlas hor...”

Silvestrovský večer na posádce. Velitel objednal dokonce i striptýz. Dívčina se objeví před vojáky, bouřlivý potlesk. Dívčina odhazuje jednu část oděvu po druhé a potlesk je stále slabší a slabší. Když dívčina zůstane na jevišti celá nahá, v sále je hrobové ticho.
Dívčina celá zmatená říká: „Chlapci, to se vám nelíbím?”
A ze sálu se ozve zasténání: „Líbíš, ale jak máme tleskat jednou rukou?”

Sotva přišla ta upomínka, sedl si Porges ke stolu a napsal tento dopis: „Velectěný pane! Dovolil jste si mi napsat drzý dopis. Upozorňuji Vás, že během roku ukládám všechny nezaplacené účty do obálky a vždy na Nový rok jeden z nich vytáhnu a ten pak slavnostně zaplatím. Napíšete-li mi ještě jednou podobný dopis, jste navždy ze slosování vyloučen. S veškerou úctou...”

Otec dal dvacetiletému synovi na Silvestra sto korun a řekl: „Tu máš a o půlnoci si připij na mé zdraví!”
„Ale loni jsi mi dal dvě stovky!”
„Jenže letos se cítím mnohem lépe...”

Na Nový rok k večeru říká manželka svému již jen trochu reagujícímu muži: „Ty jsi jak kyselina! Všechno prožereš!”

Stěžuje si ráno znavený manžel: „Já ti mám po tom Silvestru okno jako hrom!”
„To se nediv, vždyť jsi prošel výkladní skříní.”

Za vězněm přišla po svátcích návštěva.
„Neměl jsi problémy s tím pilníkem, co jsem ti poslal ve vánočce?”
„To nestojí za řeč, zítra ráno jdu na operaci žaludku.”

„Když jsem přišel domů,” stěžuje si Pepa po Vánocích kolegům, „vedle skříně stála ustrojená borovička a ve skříni stál nahý soused Jedlička.”

Baví se tři ženy, co daly manželům k Vánocům.
„Koupila jsem manželovi věc, co udělá stovku za 10 sekund - je to Honda.”
„Já mu koupila věc, co udělá stovku za 5 sekund - je to Porsche!”
Třetí je trumfuje: „Já mu koupila věc, co udělá 200 za sekundu - je to osobní váha!”

Pan Jalovec nemůže přece zapomenout, že po Vánocích přijde Silvestr. Proto nákupem dárku pro manželku chce utratit co nejméně a prodavačku tím přivádí k zoufalství. Rozbaluje a ukládá jeden dárek za druhým, ale pan Jalovec se stále nemůže rozhodnout, stále se mu něco nezdá. Až přijde na spásný nápad a ptá se prodavačky: „Kdybyste byla mojí manželkou - co byste si hezkého přála?”
„Jiného manžela!”