Anekdoty, vtipy, vtípky, ftípky, srandičky

Chlápek máchá v obýváku rukama jako smyslů zbavený.
„Co to děláš?” zaraženě se zeptá manželka.
„Zabíjím mouchy.”
„No, a už jsi nějaké zabil?”
„Jo, tři samce a dvě samičky.”
Žena se podiví: „A jak, prosím tě, poznáš rozdíl mezi samcem a samičkou?”
„Tři seděly na sklenici s pivem a dvě na telefonním sluchátku!”

Chlápek si ho prohlíží v koupelně a povídá: „Kdybych ho měl o 2 cm delšího, jsem král.”
Zaslechne to manželka: „Jo, a kdybys ho měl o 2 cm kratšího, tak jsi královna!”

Na jedné párty jsem si povídal s pěknou blonďatou slečnou, zatímco se manželka vykecávala s hostitelkou v jiné místnosti. Omluvil jsem se a šel pro něco k pití. Když jsem se vracel, koukám, že tam manželka stojí a povídá si s tou blondýnkou. Protože vím všechno o bojové strategii manželek, radši jsem se schoval do hloučku lidí a nenápadně se přibližoval, abych hovor vyslechl.
Blondýnka zrovna pyšně říkala: „Právě jsem si povídala s nejhezčím chlapem, co tady je, ale zrovna se zvedl a ani nevím, kam zmizel.”
A moje žena na to odpověděla s ledovým klidem: „Nejspíš zmizel proto, že mě viděl vejít. Je to můj manžel.”

Karel pozval svého kolegu k sobě domů, aby spolu natřeli člun. Když dorazili, hned ve dveřích objal a políbil ženu a ptal se jí, jak se měla. U večeře jí pochválil jídlo, zas ji políbil a řekl jí, jak ji miluje. Když pak na dvorku natírali člun, Pepa se ho zeptal, jestli si nemyslí, že se manželce věnuje nějak moc.
„Ani ne, Pepo. Víš, začal jsem s tím asi před půl rokem, a od té doby je náš vztah jako znovuzrozený. Nemůže to být lepší, vůbec se nehádáme.”
Pepa si řekl, že to tedy taky zkusí. Když večer dorazil domů, hned v předsíni manželku objal, pořádně políbil a řekl jí, jak ji moc miluje. Ona se mu vycukla, dřepla na zem a začala usedavě brečet. Tak se jí Pepa ptá, proč brečí. A ona: „Tohle je nejhorší den mýho života! V krámě mně ukradli peněženku, malej Jarouš se natloukl na kole a je v nemocnici, praskla vana a zatopila sousedy, a teď ještě ty přijdeš domů opilej!”

Manželé mají potíže a dostanou se až na policejní stanici.
„Tak vy tvrdíte, pane Vaněk, že tahle dáma je vaše paní. Hmm, a můžete to nějak dokázat?”
„To momentálně nemůžu, pane komisaři, ale kdyby se vám podařilo nějak úředně dokázat, že to není moje žena, tak vám budu nadosmrti vděčnej!”

Jedni manželé měli těžkou autonehodu. Manželka utrpěla silné popáleniny v obličeji. Protože byla hrozně hubená, nebylo možné vzít jí na těle kůži k transplantaci. Doktor nakonec požádal manžela, aby se dárcem stal on.
Jak víte, nejčastěji se k transplantacím bere kůže ze sedací části těla. Doktor proto požádal manžela, aby zachoval naprostou mlčenlivost. Operace se povedla a manželka vypadala snad ještě lépe než před nehodou. Všichni ji obdivovali a ona se chtěla manželovi odvděčit: „Drahý, chci ti poděkovat, žes tohle pro mě udělal. Ale neznám způsob, kterým bych ti to mohla splatit.”
„Tím se, miláčku, vůbec netrap,” řekl muž. „Pro mě je odměnou už to, když přijde tvoje maminka a políbí tě na tvář...”

Jarda přišel domů, políbil svoji ženu a ta políbila jeho.
„Jakpak se ti líbím bez plnovousu, miláčku?” zeptal se pak.
Manželka se zděsila: „Jéžiš, Jarouši, to jsi ty?”

Na přednášce jsou muži upozorňováni, aby byli k manželkám vlídní. Pepa si to vezme k srdci, připlíží se potichu k ženě v kuchyni, pohladí ji zezadu po prsou, políbí, a manželka se ozve: „To jste si dneska přichvátnul, sousede!”

Vypráví paní Vaňková po příchodu z práce: „Dneska ráno v metru tři chlapi vstali, aby mi uvolnili místo.”
Muž na to bez známky překvapení: „A vešla ses?”

Paní si přisedne k manželovi na sedačku a vášnivě zašeptá: „Miláčku, máš mě ještě rád?”
„Stručněji,” přeruší ji muž. „Co chceš koupit?”