Anekdoty, vtipy, vtípky, ftípky, srandičky

„Manželka celou noc nepřišla domů, asi má milence.”
„Prosím vás, to hned nesmíte myslet na nejhorší, třeba ji jen přejelo auto.”

„Paní Kalianková, vy máte nádhernou blůzku!”
„A vy už jste na mně viděl něco ošklivého?”
„Ano, vašeho manžela!”

„Tvoje manželka je Francouzka?”
„Ale kdepak, to jsem ji naučil já.”

„Koupil jsem snoubence pod stromeček briliantový prsten.”
„Tos jí nemohl koupit něco levnějšího, třeba televizor?”
„A ty už jsi viděl falešný televizor?”

„Prý ti umřela žena - který lékař ti ji ošetřoval?”
„Žádný, ona umřela sama!”

„Poslední dobou se mi moje manželka zdá nějak chladnokrevná,” stěžuje si jeden přítel druhému.
„To je zajímavé, mně ne.”

„Představ si, jaké já mám štěstí,” chlubí se příteli Eda. „Včera jsem se vsadil o deset tisíc, že je mi moje žena nevěrná... A vyhrál jsem!”

„Člověče, mám syna, čtyři kila padesát. Fantazie. Pojď, musíme to zapít!”
„A co manželka?”
„Ta se to snad nedozví!”

Pepa moc rád vařil. Přišel za ním na návštěvu kamarád a dívá se, jak se v kuchyni otáčí, a pak se zeptá: „Kde máš ženu?”
„Ále, je v ložnici a spí.”
„Hm, a co vaříš?”
„No, švestkové knedlíky.”
Po chvíli chce přítel pozdravit jeho paní, a tak otevře dveře do ložnice. Ale vzápětí je hned zase přibouchne a říká: „Víš to, že je tam s nějakým mužským?”
„Safra, safra, to těch knedlíků budu mít málo!”

Baví se tři chlapi o svých ženách. První povídá: „Ta moje se musí ve dveřích vždycky sehnout. Ne proto, že by byla moc vysoká, ale proto, že máme tak nízké dveře.”
Druhý: „Když si chce ta moje sednout na židli, tak ji musím vysadit. Ale to není proto, že by byla moc malá, to je proto, že máme tak vysoké židle.”
Třetí: „To já když jdu ráno do práce, poplácám svoji ženu a když se vrátím, tak se ty partie ještě třesou. Ale to není proto, že by byla tak rosolovitá, to je proto, že mám tak krátkou pracovní dobu.”