Anekdoty, vtipy, vtípky, ftípky, srandičky

Dva policajti jdou po chodníku a vidí pětikorunu. Jeden nadhodí: „Proč nesebereš těch pět korun?”
„Já se ti za pět korun neohnu!”
„Ty blázne, vždyť s tím se dá telefonovat!”
„Tak to už je něco jiného!” mění svůj názor první, zvedne pětikorunu, přiloží si ji k uchu a křičí: „Halóóó...”

Paní učitelka ve školce pomáhá dítěti obout si malé kovbojské boty. Oba tlačí, tahají, pořád se do těch bot nemůžou dostat. Když se to konečně podaří, oba si celí upocení sednou, chlapeček se podívá na boty a říká: „Paní učitelko, my jsme dali botičky obráceně.”
Tak se učitelka podívala a opravdu. Zachovala klid, boty s menší námahou znovu sundala a znovu je rvali, tentokrát na správné nohy. Chlapeček se podívá na botičky a namítne: „To ale nejsou moje boty.”
Učitelka se kousne do jazyka a s námahou zase botičky sundají. Ale chlapeček opět povídá: „To nejsou moje boty, to jsou boty mého bratra a máma mě je nechává nosit.”
Učitelka už neví, jestli se má smát nebo plakat. Znovu však pomůže chlapečkovi do bot. Když mu po té úporné námaze pomáhá do kabátu, udiveně se ho zeptá: „Kde máš rukavičky?”
A chlapeček prohlásí: „Já je mám nacpané v botičkách!”
(Soudní proces s učitelkou začne příští měsíc.)

Potkají se dva kamarádi a jeden si stěžuje: „Tak jsem si mohl včera perfektně zašukat!”
„A proč jsi to neudělal?” diví se druhý.
„Nebylo s kým!”

Blondýnka je na procházce se psem a zastaví ji strážník: „Slečno, kde má ten váš pes košík?”
„A na co?” udiveně povídá blondýnka. „Vždyť nejdeme nakupovat!”
„Aha, tak pardón...”

Jdou dva policajti parkem a najdou mrtvolu v pokročilém stádiu rozkladu.
„Podívej se na to,” spráskne ruce první, „zase je tady mrtvola!”
„Jak zase?” podiví se kolega. „Tys tady už někdy nějakou viděl?”
„No jasně. Před měsícem, a byla dokonce stejně oblečená!”

„Koho budeš volit?”
„Komunisty!”
„To vím, ale z jaké politické strany?”

Dopravák zastaví auto, které jede ve městě 110 a povídá: „Dobrý den, váš řidičský průkaz.”
Řidič: „Ten nemám, páč mi ho před chvílí sebrali, když mě chytili ožralýho.”
Dopravák: „Tak techničák.”
Řidič: „Taky nemám, to auto je kradený...”
Dopravák: „To je kradený auto?!”
Řidič: „Jo, ale moment, kouknu se do kaslíku, myslím, že jsem tam něco takovýho viděl, když jsem tam házel tu pistoli...”
Dopravák: „Jakou pistoli?”
Řidič: „No, jak jsem s ní zastřelil toho řidiče, co mu patřilo to auto. Jeho mrtvolu jsem strčil tady do kufru...”
Dopravák hned zavolá zásahovku, ta přijede, vyskáče, obklíčí celé auto a její šéf jde k řidiči a vyštěkne: „Řidičák!”
Řidič: „Tady, prosím...”
Šéf: „Techničák!”
Řidič: „Tady...”
Šéf: „Můžu nakouknout do přihrádky?”
Řidič: „Jasně...”
Samozřejmě žádná pistole.
Šéf: „A do kufru?”
Řidič: „Jasně...”
Samozřejmě žádná mrtvola.
Šéf: „Tak, teď jsem trochu zmatený. Tady kolega mně volal, že jedete úplně bez papírů, v kradeným autě, ozbrojenej a s mrtvolou v kufru...”
Řidič: „No super - a vsadím se, že bude ještě tvrdit, že jsem jel příliš rychle!”

Sedí dva večer spolu na lavičce. S přicházející nocí se ochladí. Mladík se nesměle ptá: „Mám hrozně studené ruce, mohl bych si je trošku ohřát mezi tvými stehny?”
Partnerka mu odvětí: „Ale samozřejmě.”
Po chvíli zahřívání se partnerka ptá: „Petře, nemáš taky studené uši?”

Jdou tři kluci po chodníku - ten první má dvojku z chování, ten druhý má trojku z chování a ten třetí má pětku z biologie. Proti nim jde krásná vyvinutá blondýna. Ten, co má tu dvojku z chování: „Hele, já jí zvednu sukni.”
Ten, co má tu trojku z chování: „Já jí stáhnu kalhotky.”
A ten, co má tu pětku z biologie: „A já jí kopnu do koulí!”

Muž přišel do skladu dřeva na inzerát. Po krátkém vstupním rozhovoru informuje náborový pracovník muže o jisté podmínce.
„Víte, je také nutné, abyste byl schopen rozlišit druh dřeva dle jeho pachu.”
„To není problém, pane,” sebevědomě reaguje zatím ještě nezaměstnaný. „Dřevo, to je můj život, nic neznám lépe než dřevo.”
Náborový pracovník vede pána do skladu, aby si ho vyzkoušel. Zaváže mu šátkem oči.
„Teď Vám budu nosit vzorky dřeva a vy musíte říct, co je to zač. A nesmíte se ho ani dotýkat.”
Přinese první desku. Muž čichá, čichá a po chvilce s jistotou hlásí: „Tak tohle je na 100 % borovice.”
„Dobře, tak a teď něco těžšího.”
Muž přináší druhou desku. Muž čichá, čichá a po chvilce opět s jistotou v hlase odpovídá: „Tak tohle je jasan.”
„Úžasné, velmi dobře.”
Personalista v touze nachytat chlapíka, běží do kanceláře a nakáže své asistentce, aby si svlékla sukni i kalhotky a šla s ním do skladu. Tam jí poručí, aby si lehla před toho dřevního experta.
„Tak teď se prosím trochu ohněte. Před vámi je na zemi poslední, třetí vzorek.”
Muž čichá, čichá, kroutí hlavou.
„To jsem blázen... mohl byste to prkno prosím ještě otočit, abych řádně nasál jeho pach?”
Personalista signalizuje své sekretářce, aby se ještě otočila na břicho. Muž znovu čichá, čichá, a po chvilce s úsměvem na tváři vynáší svůj soud: „Vy jste ale potvůrka, pane. Vy jste mě chtěl napálit. Ale já vím, co to je. To jsou určitě dveře od hajzlu z rybářské lodi!”