Anekdoty, vtipy, vtípky, ftípky, srandičky

Staří Řekové věděli, že si Sokrates velmi váží znalostí. Jednou ho potkal jeden jeho známý a povídá: „Jestlipak víš, Sokrate, co jsem se zrovna dozvěděl o tvém příteli?”
„Počkej chvilku,” řekl Sokrates, „než mi cokoliv řekneš, rád bych tě podrobil zkoušce. Říká se jí Zkouška tří sít.”
„Tří sít?”
„Ano, přesně tak,” pokračoval Sokrates. „Než mi začneš vyprávět o mém příteli, možná bude dobré na chvilku zkusit prosít to, co mi řekneš. První síto se jmenuje Pravda. Máš naprostou jistotu, že to, co mi chceš říct, je pravda?”
„Ne,” odpověděl. „Vlastně jsem to jen slyšel.”
„Dobře, takže ty opravdu nevíš, jestli je to pravda nebo není. Teď vyzkoušejme druhé síto. Síto se jmenuje Dobro. Chceš mi o mém příteli říct něco dobrého?”
„No, ne, Sokrate. Právě naopak.”
„Takže mi o něm chceš říct něco špatného. A nejsi si jist, jestli je to pravda. Ještě pořád můžeš zkouškou projít, protože zbývá ještě jedno síto. Síto jménem Užitečnost. Je mi to, co mi chceš říct o mém příteli, užitečné?”
„Ne, Sokrate, moc ne.”
„Dobrá,” uzavřel Sokrates. „To, co mi chceš říct, není ani pravdivé, ani dobré a dokonce ani užitečné. Tak proč bys mi to měl vyprávět?”
Tato příhoda je také důvod, proč byl Sokrates velký filozof a všichni si ho vážili. A také to vysvětluje, proč Sokrates nikdy nepřišel na to, že mu jeho nejlepší přítel spí se ženou.

Přijde chlápek do nebe a anděl se ho ptá: „Jak se jmenujete?”
„Ledecký, Josef.”
„Povolání?”
„Byl jsem bankovní úředník.”
Anděl zalistuje v tlusté knize a zkonstatuje: „Bohužel, vás tady nemáme. Běžte do pekla.”
Na řadě je další člověk. Anděl: „Jak se jmenujete?”
„Martin Hladký.”
„Povolání?”
„Byl jsem politik.”
Anděl zvedne oči od knihy a povídá: „Vás tady nemáme, tak jděte do prdele!”

„Tati, proč prší?”
„Aby květiny rozkvetly, aby země dala úrodu...”
„Chápu, proč ale tedy prší na asfalt?”

Na ředitelství kriminální policie Zlatnické nábřeží.
„Já se na to vykašlu,” ulevil si komisař Moulin. „Jediný očitý svědek... a je slepý!”

Pan Kalianko k manželce: „Zase nový kostým - odkud ho máš?”
„Koupila jsem si ho.”
„A kde jsi vzala peníze?”
„Našla jsem je.”
„A kde?”
„V tvojí peněžence!”

Mladík jede v kupé s neznámou slečnou. Když ho dlouhé ticho přestane bavit, osloví ji: „Proč pořád mlčíte, slečno?”
„Mlčím, protože chci,” odsekne slečna.
Mladík vyskočí a spráskne ruce: „Tak ona chce - a mlčí!”

Tři blondýnky se vsadí, která z nich si nacpe do zadku největší věc. První položí na židli pomeranč, sedne si a když se zvedne, pomeranč fuč. Druhá si na židli položí meloun, sedne, vstane a meloun fuč. Třetí si na židli položí hrášek a sedne si. Vstane a židle fuč!

Policista volá svého nadřízeného: „Zadrželi jsme chlapa, který vykradl klenotnictví a zabil majitele. Máme ho pustit hned, nebo s tím počkat, až to udělá soudce?”

V klubu se potkají dva lordi a jeden z elegánů při rozhovoru praví: „Sire, znáte moji ženu?”
„Ještě ne, lorde,” přiznává přítel. „Ale v klubu jsem slyšel, že prý má fantastický orgasmus.”

„Mám spolužáka,” vypráví Kamil, „a ten tvrdí, že má prapraprapradědečka.”
„Tak to určitě lže.”
„Nelže, ale koktá.”