Anekdoty, vtipy, vtípky, ftípky, srandičky

Přijde chlap do bordelu a ptá se, co může dostat za padesát korun. Bordelmamá mu řekne: „No, za padesát korun si to můžete leda tak udělat sám někde pod mostem.”
Chlap jen chápavě přikývne a odejde.
Za půl hodiny se vrátí a ona se ho ptá: „Tak co, už máte víc peněz?”
„Ne, já jdu platit.”

Mezi svátečními lovci: „Karle, žiješ?”
„Ano.”
„Pepo, žiješ?”
„Jo.”
„Díky Bohu, vypadá to, že jsem konečně trefil divočáka!”

Chlápek u věštkyně.
„Vaše šťastné číslo je 3 a nešťastné 6.”
„To by souhlasilo, v šest chodím do práce a ve tři z ní do hospody!”

Manžel navštíví doktora své ženy.
Doktor: „Tak ten test jsme u vaší paní provedli. Bohužel se nám ale pár výsledků promíchalo. Vaše manželka má buď Alzheimerovu chorobu, nebo AIDS.”
„Co budu proboha dělat?”
„Nejlépe když uděláte se svou paní výlet a vysadíte ji někde daleko od domova. Když najde cestu domů, už bych s ní nespal!”

Mladý muž jde na námluvy a otevře mu budoucí tchyně. Vrazí jí kytku se slovy: „Dobrý den, jdu požádat o ruku vaší dcery.”
„Starší nebo mladší?”
„To jsem nevěděl, že má každou ruku jinak starou!”

Psychiatr se ptá alkoholika: „Kouříte?”
„Ano,” řekl pacient, nabídl lékaři cigaretu a ten ji s potěšením přijal.
Chvíli pak spokojeně kouřili.
„Pijete?” zeptal se psychiatr po chvíli.
„Ano,” pravil pacient, „lahvinku jsem ale bohužel nechal doma.”

Ptá se ředitel svého náměstka: „Měl jste něco s mojí sekretářkou?”
„Ne!”
„Tak to jste jediný v tomto podniku, kdo jí může odevzdat výpověď!”

Přijde do hospody chlap s černou kočkou v náručí. Sedne, objedná panáka rumu a panáka benzínu. Hospodskej divně kouká, ale nakonec donese i ten benzín. Chlápek do sebe kopne rum a kočku chytí a naleje do ní ten benzín. Kočka začne prskat, zježí se jí srst, jako dělová koule lítá po hospodě, až najednou se zebleje a padne na zem mrtvá.
Pár chlapů na to blbě kouká a ptají se: „Sakra, co to bylo? Co se jí stalo?”
A majitel říká: „No, co já vím, asi jí došel benzín.”

Jedna žena povídá druhé: „Dnes jsem měla záchvat velkomyslnosti, darovala jsem jednomu rošťákovi 50 Kč.”
„A co na to váš manžel?”
„Poděkoval a šel do hospody.”

Statná dáma se na nádraží zváží a prohlíží si tabulku přiměřené váhy k výšce.
„Tak vážím dobře, ale měla bych měřit dva metry třicet.”