Anekdoty a vtipy o zamilovaných a lásce

Ptá se sousedka zaláskované kamarádky: „Tak co, už tě ten Jarda políbil?”
„Ne, ale už jsme k tomu blízko. Třikrát mi zafuněl brejle!”

„Bolí mě ucho,” stěžuje si dívka mladíkovi na lavičce v parku.
Ten ji na ucho políbí a ptá se: „Ještě bolí?”
„Ani trošku!”
Po chvíli ji bolí za krkem. Mladík ji tam opět políbí a ptá se: „Ještě bolí?”
„Už ne!”
Vedle na lavičce sedí starší pán, nakloní se k mladíkovi a zašeptá: „Promiňte, a hemeroidy léčíte taky?”

Na nádraží se loučí žena s mužem. Poslední dlouhý polibek a nastupuje, vlak se pomalu rozjíždí.
„Opouštíte manžela na dlouho, děvenko?” ptá se jí zvědavá babka.
„Ne, právě se k němu vracím!”

Matka se ptá Aničky: „Nevíš, kdo tak hlasitě ječí pod naším oknem?”
Dívka odvětí: „To je můj tichý zbožňovatel.”

Přijde mladík do drogerie a prodavač se ptá: „Máte nějaké přání?”
Mladík váhavě vykoktá: „Ehm, chtěl bych... eh, balíček kondomů.”
„Tu máte,” odvětí prodavač a pokládá balíček na pult.
Mladík si říká, že to šlo docela snadno a lehce, a tak povídá: „Víte, když nad tím přemýšlím, možná že budu potřebovat spíše dva balíčky.”
„Tu máte,” odvětí prodavač a pokládá na pult druhý balíček.
Mladík se stává otrlejším a po chvilce přemýšlení opět mění názor. Po pár minutách odchází z drogerie v nevázané náladě s deseti balíčky kondomů.
Ten večer onen mladík dorazí k domovu své slečny, která mu sděluje pozvání k rodinné večeři. Celá rodina se usadí ke stolu a otec vyzve mladíka, aby pronesl modlitbu před jídlem. Mladík tedy začne: „Bože, děkujeme ti za toto jídlo, ruce, které jej vytvořily, lidi, kteří jej pomáhali vypěstovat...”
Mluví přes deset minut a děkuje Bohu za úplně všechno včetně příboru, ubrusu na stole a dlaždiček na podlaze.
„Amen!”
Když domluví, jeho milá se k němu nakloní a šeptá mu do ucha: „To jsem nevěděla, že jsi tak nábožensky založený člověk.”
On, také šeptem, odpovídá: „Já zase nevěděl, že tvůj otec prodává v drogerii!”

Pepek dává Mařce jakýsi divný balíček. Cosi tím prosakuje a vůbec je to jakési neforemné. Ale co, Mařka konečně dostala dárek, tak se raduje a rozbalí to. Kouká, krabice je plná zakrvácených chlupatých kousků kdovíčeho. Mařka vyjekne na Pepka: „Probůh, co to je?”
A Pepek s mírně podroušeným pohledem klidně odpovídá: „No co, je jaro, tak jsem ti natrhal kočičky!”