Anekdoty a vtipy o tchyních a tchánech

Zvoní telefon: „Unesli jsme tvou tchyni, okamžitě pošli výkupné milion korun!”
„A když odmítnu zaplatit?”
„Tak ti ji naklonujeme!”

Oznamuje soused panu Hamáčkovi: „Váš pes už třikrát kousl moji tchyni!”
„To mě mrzí, hned vám škodu nahradím.”
„Žádné peníze, vždycky, když tchyně přijede, tak mi ho půjčíte!”

U hřbitovní brány hledí muž na podivný průvod. Za rakví kráčí muž s manželkou a psem dobrmanem, a potom dlouhá řada mužů. Stojící nevydrží a ptá se, kdo to má pohřeb. Pán za rakví odvětí: „To je pohřeb mojí tchyně. Vidíte toho dobrmana? To on ji napadl a zakousl.”
„To je ale pes,” pochvaluje si zvědavec, „nemohl byste mi ho na pár dní půjčit?”
„Proč ne, jen si musíte stoupnout na konec té řady!”

Jde policajt na obchůzku a vidí, jak paní visí z okna a pán jí šlape na prsty. Policajt na pána zavolá: „Hej, ty, přestaň, vždyť ji zabiješ!”
A muž říká: „To je tchyně.”
„Ale že se baba drží, co?”

Tchyně přijíždí na návštěvu, zazvoní a otevře jí zeť: „Á, maminka. Přijela jste na dlouho?”
„No,” začne tchyně opatrně, „dokud vás neomrzím, děti.”
Zeť na to: „A nevypijete si aspoň kafe?”

Přijde pán do obchodu a ptá se: „Máte kostkový cukr?”
„Bohužel, nemáme.”
„A nějakou jinou lacinou bonboniéru pro tchyni?”

„Dneska jsem vzal psa k veterináři,” vypráví kamarádům Standa. „Kousl totiž moji ženu.”
„A tos ho byl nechat utratit?”
„Ne, nechal jsem mu nabrousit zuby.”

Přijde zeťák z hospody domů, ve dveřích stojí nasupená tchyně s koštětem a on se jí ptá: „Zametáte, nebo odlétáte?”

Přijde pán k veterináři se psem a žádá, aby mu kupíroval ocas úplně u kořene. Veterinář to odmítne s odůvodněním, že je zvíře na zákrok příliš staré a kromě toho se u daného plemene ocas nekupíruje. Pak se udiveně zeptá majitele na důvod jeho přání.
„Víte, má k nám přijet na návštěvu tchyně a já chci hned v zárodku potlačit jakýkoliv projev radosti nad jejím příjezdem!”

U zpovědi se chlap zpovídá ze svých hříchů: „Víte, otče, ta moje tchyně, to je ale ženská. Chvílema přemýšlím, že by stála za hřích...”
„Pamatuj, synu: Nesesmilníš!”
„Kdepak, velebnosti: Nezabiješ!”