Anekdoty a vtipy o škole, žácích a učitelích

Paní učitelka učí děti, jaký je rozdíl mezi škodou a katastrofou: „Kdyby v letadle letěla dejme tomu vládní delegace a letadlo se zřítilo, tak to by byla katastrofa. A kdyby někomu pošli králíci, nebo liška vyplenila kurník, to by byla škoda.”
Při inspekci pana ředitele se chce paní učitelka blýsknout a zeptá se třídy, jak by charakterizovali rozdíl mezi škodou a katastrofou. Přihlásí se Pepíček a praví: „Kdyby se zřítilo letadlo s vládou, byla by to katastrofa. To by nebyla škoda. Škoda by byla, kdyby nám pochcípali králíci.”

Žákyně deváté třídy přijde domů ze školy a povídá mamince: „Dnes jsme byly na gynekologické prohlídce.”
„No a?”
„V celé třídě je už jen jedna panna!”
„Doufám, že jsi to ty!”
„Ne, paní učitelka!”

Farář se ptá na hodině náboženství dětí: „Kdo chce jít do nebe?”
Hlásí se všichni kromě Pepíčka.
„Proč ty do nebe nechceš?”
„Protože maminka říkala, že mám jít ze školy rovnou domů!”

Pan učitel k malému Pepíčkovi: „Pepíčku, dám ti dva králíky a ještě tři králíky - kolik jich budeš mít?”
„Šest!”
„Počítej ještě jednou - dva králíci a tři králíci - kolik to je?”
„Pět.”
„No vidíš - dám ti dva králíky a tři králíky - kolik jich budeš mít?”
„Šest!”
„Jak to?”
„My totiž doma už jednoho máme!”

Ptali se studenta matematiky: „Proč jste se neučil?”
A student odpověděl: „Byl jsem schopen se dostat libovolně blízko k učebnici, ale ne až k ní.”

O přestávce se hádají dva žáci.
„Jsi hrozný osel!” volá jeden z nich.
„A ty ještě větší!” odpovídá druhý.
„Počkejte, chlapci,” zasáhne pan učitel, „nezapomeňte, že jsem tady ještě já!”

Na matfyzu: „Tak co, Dalibore, umíš to?”
„Já jsem se nejdřív naučil pravděpodobnost, pak jsem si spočítal, že asi zkoušenej nebudu, takže nic jiného neumím.”

Vysvětluje učitelka pojem škody a katastrofy. Ptá se: „Co je to, umře-li prezident? Ví to někdo?”
„Sím, já to vím. To je sice katastrofa, ale žádná škoda.”

Ptá se paní učitelka dětí, kdyby přišel kouzelný dědeček, jaké by měly přání. Frantík chce, aby jim konečně něco vrátili v restituci, Mařenka, aby měla na vysvědčení samé jedničky a Pepíček, aby byl celý chlupatý.
„A proč, Pepíčku?”
„Sestra má dole chlupatý jen takový trojúhelníček a každý den s ním vydělá tři tisíce!”

Žák Novotný: „Pane učiteli, nemohu přečíst, co jste mi napsal pod slohovou práci!”
Učitel Procházka: „Napsal jsem ti tam, piš čitelněji.”