Anekdoty a vtipy o policajtech a zlodějích

Přijímají nového policistu, náčelník ho informuje: „Tak jsme všechno ověřili, od zítra jste přijat.”
„Ale náčelníku, já jsem vám zatajil, že jsem vykastrovaný.”
„To by nemuselo tolik vadit, přijďte zítra od desíti.”
„Já ale myslel, že děláte od osmi!”
„To jo, ale my si tu od osmi do desíti válíme koule, a co byste tu dělal vy?”

Jednou přišli za soudcem, aby také přispěl 100 Kč na pohřeb místního právníka. Soudce vytáhl tisícovku a povídá: „Tu máte, pohřběte jich deset!”

Na louce se začalo ztrácet seno. Zavolali si starého Vajdu, aby šel večer hlídat. Ráno se dědy ptali, jak se mu hlídalo.
„Dobře,” povídá stařík. „Jenom po půlnoci mi bylo trochu zima, tak jsem se zavrtal do kopky.”
„A přišel někdo?” zajímají se lidé.
„Kdepak, ani noha,” zavrtí hlavou děda. „Jenom mi pořád nejde do hlavy, že jsem ráno z té kopky vylezl na záhumence u Procházků!”

Sherlock Holmes a doktor Watson si vyjeli do přírody. Večer unaveni ulehli do stanu. Holmes se v noci probudil, šťouchl do Watsona a když se vzbudil, povídá: „Drahý Watsone, vidíte ty jasné hvězdy? Všiml jste si, jak je jasné nebe? Co z toho můžete vyvodit?”
Watson praví: „Tedy, toto nám jasně říká, že zítra bude suché a slunečné počasí.”
„Ne, Watsone, je to mnohem jednodušší,” namítne velký detektiv. „Někdo nám ukradl stan!”

Baču přepadnou banditi a rozkřiknou se na něj: „Bačo, kde máš ženu?”
„Nevím,” povídá bača.
„Bačo,” hrozí mu jejich vůdce. „Jestli nám to nepovíš, zabijeme ti dítě!”
„Nevím,” řekl bača.
Tak mu zabili dítě a znova mu hrozí: „Bačo, když nám nepovíš, kde máš ženu, zabijeme ti druhé dítě!”
„Nevím,” opakuje bača.
Tak mu banditi zabijí i druhé dítě.
„Bačo,” prská vůdce zlosynů vzteky. „Řekni nám, kde máš ženu, nebo ti zabijeme i posledního potomka!”
„Nevím,” zase na to bača.
Zabili mu tedy i poslední ratolest. Bača pak říká: „Moje žena někde souloží s druhým bačou.”
„A proč jsi nám to neřekl rovnou?!” diví se loupežníci.
„Víte, nechtěl jsem před dětmi!”

V tmavé ulici ve stínu velkoměsta došlo k přepadení, jehož hlavní aktér byl neobyčejný slušňák a příjemným hlasem pravil k oběti: „Byl by džentlmen tak laskav a ráčil by poskytnout menší finanční výpomoc hladovému bližnímu bez práce, který nemá vůbec nic mimo pistole, co drží v ruce?”

Ukradne chlap v práci pytel uhlí, a když ho přenáší přes vrátnici, zastaví ho ostraha: „Co to máte v tom pytli?”
Chlap vysype uhlí a povídá: „To je krmení pro králíky.”
„A to vám budou žrát?” diví se hlídač.
„Jo,” přisvědčí zlodějíček. „A když ne, hodím to do kamen!”

„Obviněný,” osloví pana J.K. soudce, „byl jste už někdy trestán?”
Muž přizná: „Ano, pane.”
„A proč?” zajímá se soudce.
Obviněný odpovídá: „Protože mě chytli.”

Vězeň čte dopis z domova a zesmutní. Spoluvězeň se ho ptá: „Stalo se nějaké neštěstí?”
„Žena mi píše, že syn propadl ve škole,” oznamuje zklamaný odsouzenec. „To je pro naši rodinu hrozná ostuda!”

Mr. Canderwood dostal jednou dopis tohoto znění: „Ihned pošli tisíc dolarů, nebo tě vyzradím!”
Poslal. Asi po měsíci došel další dopis: „Ihned pošli deset tisíc dolarů, nebo tě vyzradím!”
Poslal. Zase po měsíci došel další dopis: „Ihned pošli sto tisíc dolarů, nebo tě vyzradím!”
Mr. Canderwood tentokrát poslal poštou objemný balík s dodatkem: „Tiskni si to sám, kdo ti má stačit?!”