Anekdoty a vtipy z pohádek a příběhů

Jede princ lesem a najednou vidí na cestě ležet velice spoře oděnou, krásnou vílu. Chvíli na ni civí a všimne si, že na ni pěkně praží slunce. Zastíní ji tedy velkou větví a kouká na ni dál. Najednou se víla probudí a usměje se: „Protože jsi na mě byl tak hodný, splním ti tři přání.”
Princ se na ni podívá a povídá: „Budu mít jenom jedno přání, ale třikrát!”

Kolem Sněhurky procházel zamyšlený trpaslík a hlavičkou narazil do jejích vnad.
„Jau!” vykřikl prcek vztekle. „Kdo dal ten strop takhle nízko?!”

Je ráno. Sluneční paprsky pronikají do zámecké komnaty. V posteli se rozvaluje tlustý žabák a spokojeně pokuřuje. U postele se krčí zmuchlaná princezna a kvílí: „Ty jsi mi lhal!”

Královna má tři dcery a nakáže jim: „Jděte všechny tři nahoru do svých pokojů a nedělejte moc hluku, čeká tam na vás překvapení.”
Dívky odejdou. Uplyne třicet minut a královna jde zkontrolovat pokoje. Z prvního se ozve pláč. Královna otevře dveře a tam na posteli sedí dcera a stěžuje si: „On ho měl tak malého, až to bolelo!”
Z druhého pokoje se ozve smích. Královna vejde a tam na posteli sedí druhá dcera a říká matce: „On ho měl tak velkého, až to šimralo!”
Z třetího pokoje se ozve burácení, hromy a blesky. Třetí dcera sedí na posteli a vypráví matce: „On byl slepý a píchal do zásuvky!”

„Jedna kapří jikrnačka snese až tři sta tisíc vajíček,” poučuje vodník Česílko kamaráda Ploutvoně.
Druhý hastrman si oddychne: „Ještě štěstí, že při tom nekdáká!”

Stařec chytne zlatou rybku a hodí ji zpátky do vody. Ta se za chvíli vynoří a říká: „Za to, že jsi mě nechal naživu, ti splním tři přání.”
„Neotravuj, já jsem kouzelný dědeček.”

Popelka drží v ruce tři oříšky. Rozlouskne první - a nic. Rozlouskne druhý - zase nic. Rozlouskne třetí, z něj vyleze červ a říká: „Trapas, co?”

„Popelko, musíš se pořád dloubat v nose?” zlobí se tatínek.
„Musím, tatínku,” odpoví chuděra. „Holubi mi pomáhají přebírat hrách!”

Rodinka chytá na břehu jezera ryby. Vtom otec vytáhne zlatou rybku.
„Když mne pustíte, splním vám tři přání,” promluvila rybka lidským hlasem.
První se vzpamatoval malý synáček a povídá: „Já chci ježka.”
„Do píči s ježkem!” okřikl ho otec.
V tu chvíli maminka zaúpí: „Aůůů... Já chci ježka ven!”

Jde Honza po cestě a potká kouzelného dědečka. Ten ho požádá o jednu buchtu.
„No dobře,” povídá Honza, „dám ti buchtu, když vypiješ kýbl vody.”
Tak dědeček vypije kýbl vody.
„Tak dáš mi tu buchtu?”
„Jo, dám ti ji, ale musíš vypít ještě jeden kýbl vody.”
A tak dědeček vypije ještě jeden kýbl vody.
„Tak dej mi už tu buchtu,” žadoní děda.
„Tak jo, poslední kýbl vody a buchta je tvoje.”
A tak dědeček vypije kýbl vody.
„Tak co, dědku, chceš buchtu?” povídá Honza.
„Ani ne.”
„No vidíš, žízeň jsi měl a ne hlad.”