Anekdotický mišmaš, různé vtipy

Ufóni tajně přistáli na Zemi a po čtrnácti dnech zkoumání došli k závěru, že dominantním druhem jsou zde stroje. Rozhodli se, že na nějakém odlehlejším místě zkusí navázat kontakt. Záblesk světla a na pouštní silnici u benzinové pumpy stojí ufón. Dojde na pár metrů k jednomu stojanu a povídá vysokým, synteticky znějícím hlasem, v lámané angličtině: „Doveď mě ke svému veliteli.”
Stojan samozřejmě neodpověděl. Tak to ufón zkusil znovu, trochu hlasitěji: „Doveď mě ke svému veliteli!”
Stojan zase nic. Tak ufón rozepnul pouzdro u opasku, vytáhl paprskomet, odjistil ho a zařval: „Doveď mě ke svému veliteli!”
Stojan byl bezpochyby vyděšen k smrti, ale neřekl ani slovo. Tak ufón zmáčknul spoušť a z jeho paprskometu model 8A vyrazil paprsek. Celá pumpa během vteřiny zmizela a výbuch odhodil ufóna několik stovek metrů.
Po chvíli poblíž přistála kosmická loď a ufóna naložila. Když se probral, velitel mu říká: „Vidíš, já jsem ti říkal, aby sis nezahrával s frajerem, kterej si omotá péro kolem hlavy a strčí si ho do ucha!”

V sále se ozve hlasatel: „V tomto sále byla ztracena peněženka se sto tisíci korunami. Majitel nabízí odměnu nálezci ve výši deset tisíc!”
Zvedne se muž a vykřikne: „Já za ni dám jedenáct tisíc!”

Jednou takhle byli dva, jeden úplný blb a druhý génius. Ten blb takhle jednou přijde a povídá: „Sakra, jak to, že jsi tak chytrý? Vyrostl jsi ve stejném pitomém malém městě jako já.”
Chytrák chvilku přemýšlel a pak povídá: „No, užívám pilulky geniality.”
„Jé, a kde se to dá sehnat? Určitě bych je mohl taky užívat.”
„No, za dvacku kus ti jich můžu pár prodat.”
Tak blb vytáhl stovku a vzal si pět šedivých pilulek.
Za pět dní přišel znovu a povídá: „No, tak jsem je užíval, ale nepřipadám si nijak chytřejší.”
„No, ono to chvíli trvá. Co kdyby sis vzal celou pikslu?”
„Ale jo, zkusím to.”
Tak zaplatil dva tisíce a odnesl si velkou sklenici pilulek.
Za tři měsíce přijde zase a povídá: „Hele, už jsem skoro dobral tu pikslu, kdy to už začne působit?”
„No, jak chutnají?”
„Ech, jako králičí bobky.”
„No vidíš, už zabírají.”

Jede Bůh s kolečkem plným čůráků. Po chvíli najede na nějakej šutrák a pár se jich vysype. Bůh kleje a sbírá vypadlý čůráky.
Jede dál a nevšimne si dalšího butru a vysype se mu zas hromádka čůráků. Nadává a nasraně je hází zpátky do kolečka.
Nasranej jede dál, nevšimne si cihly a vysype se mu celý to kolečko čůráků. Bůh je maximálně nasranej a říká: „No ty vole, já to Brno snad udělám tady!”

Můj kamarád Jerry si dělal záznamy, jak se potkává s různými blbci. Napsal mi: „Nedávno se mi porouchal telefon. Musel jsem zavolat telefonní opraváře a řekli, že přijdou mezi osmou hodinou ráno a pátou hodinou odpoledne. Tak jsem je požádal o trochu bližší časovou specifikaci. A ten pán se mě zeptal: Chtěl byste, abychom vám před příchodem zavolali? Zeptal jsem se ho, jak by to asi udělali, když mi nejde telefon. A on dodal, že příště by bylo lepší, abych oznámil poruchu telefonu e-mailem. Už jsem se jen zeptal: A funguje váš e-mail bez telefonu?”

A Pán Bůh pravil: „Každý, kdo má inteligenci na úrovni kulečníkové koule, ať taky tak vypadá.”
A stvořil skinheada.

„Když je dneska ten Světový den boje proti chudobě,” navrhuje skin kamarádům, „neměli bychom jít s bejsbolkama srovnat pár santusáků?”