Anekdoty a vtipy o manželství

Přijde chlápek z práce a manželka mu navrhne: „Drahý, dneska máme výročí, pojďme to někam oslavit.”
Muž se z toho snaží vymluvit: „Víš, když já nemám oblek a peněz mám taky málo...”
„To nevadí,” ujišťuje ho žena. „Přinesla jsem ti oblek z půjčovny a mám něco našetřené.”
Tak jdou do známého podniku a venku vyhazovač kouká: „Nazdar Milane, kde jsi? Už jsem se bál, že nepřijdeš.”
Milan mu rychle pošeptá, ať je ticho, že je tu se svou ženou. Vejdou dovnitř a tam ho zastaví servírka: „Milánku můj, jako vždy?”
Žena už z toho začne být trochu nervózní. Náhle vyběhne striptérka a ptá se: „Kdo je tady největší kanec?”
A celý sál jí sborem odpovídá: „Miilan! Miilan!”
To už se žena naštve, vyběhne ven a sedne do taxíku. Milan nasedne hned po ní a žena mu nadává: „Že jsi takovéhle prase, jsem si teda o tobě nemyslela! Ba hůř, jsi hnusná svině!”
Vtom se otočí taxikář a podotkne: „Milane, nic ve zlém, ale takhle protivnou a škaredou šlapku jsi ještě neměl!”

Muž odejde do práce a žena si přivede domů milence. Její malý syn přijde neočekávaně ze školy, uvidí je, a tak se schová do skříně a sleduje, co se bude dít. Vtom přijde domů i manžel. Žena vyskočí a aniž by si syna všimla, ukryje milence do téže skříně. Chlapeček se ozve: „Je tady tma, co?”
Muž zaraženě odpoví: „To teda je.”
Chlapeček: „Mám u sebe baseballový míček.”
Muž: „To je fakt bezva.”
Chlapeček: „Nechceš ho koupit?”
Muž: „Ne, dík!”
Chlapeček: „Venku je můj otec!”
Muž: „Tak za kolik?”
Chlapeček: „Za pět tisíc.”
Za pár dní se situace opakuje. Chlapeček: „Je tady tma, co?”
Muž: „To teda je.”
Chlapeček: „Mám tady baseballovou rukavici.”
Muž, který už ví, o co jde, se ptá: „Tak za kolik?”
Chlapeček: „Za deset tisíc.”
Pár dní nato otec povídá synovi: „Popadni svou baseballovou rukavici, pojď ven a zachytáme si.”
Chlapeček na to: „Nemůžu, prodal jsem ji i s míčkem.”
Otec udiveně: „A za kolik jsi to prodal?”
Chlapeček se chlubí: „Za patnáct tisíc.”
Otec se rozčílí: „To je příšerné! Jak můžeš brát své kamarády takhle na hůl?! To je mnohonásobně víc, než to stojí! Půjdeš do kostela a vyzpovídáš se!”
Přijdou do kostela, otec strčí svého synka do zpovědnice a zavře dveře.
Chlapeček: „Je tady tma, co?”
Kněz: „Nezačínej s tím zase!”

Povídají si dva manželé a žena nadhodí, že už se dlouho nemilovali. Manžel na to: „Mluv za sebe!”

Přijde chlap domů z fitcentra a stěžuje si ženě: „Všechny svaly mě bolí. Ale to je dobře - když bolí, znamená to, že rostou.”
Žena na to: „Tak koukej růst!” A praští ho mezi nohy.

Manželka se v noci náhle probudí a lomcuje s manželem: „Miláčku, strašně bych se chtěla milovat.”
Muž se na ni zděšeně podívá a odvětí: „A koho já ti seženu, teď - ve dvě v noci?!”

Vrátí se muž ze služební cesty a ve dveřích ho vítá cizí chlap: „No, co chceš?”
„Tři dni jsem nebyl doma,” rozčiluje se manžel. „Tak bych se chtěl alespoň naobědvat.”
Chlap na to: „A stačí ti včerejší dršťková?”
„Samozřejmě.”
„Tak přijď zítra,” povídá chlap a zabouchne mu před nosem.

Manželka se vrací s nosem vzhůru domů, kde manžel zasmušile večeří uzeninu s chlebem: „Pepo, byla jsem na hypnóze a prý jsem v jednom z předešlých životů byla dcerou faraóna v Egyptě!”
Pepa vzhlédne od jídla: „Až tam příště půjdeš, tak se zeptej, jestli neznají ženskou, která byla v předešlém životě kuchařkou v Evropě. Taková by mi stačila!”

Svěřuje se pan Karbaník příteli: „Nikdy jsem nepochyboval o věrnosti své ženy, dokud jsme se nepřestěhovali z Pardubic do Brna.”
„A co se stalo v Brně?” zajímá se kamarád.
„Zjistil jsem, že je tam ten samý poštovní doručovatel jako v Pardubicích!”

Manželka nadává muži: „Pořád jenom sedíš u televize! Kdybych od tebe odešla, ani si toho nevšimneš!”
„Ale všimnu,” ujistí ji manžel. „Konečně uslyším zvuk!”

Manželský pár se vydal na dovolenou do rybářské oblasti. Manžel rád rybařil za úsvitu a manželka ráda četla. Jednoho rána se muž vrátil po několika hodinách rybaření a rozhodl se, že si zdřímne. Žena se už na břehu nudila, a tak si vzala jeho člun, že se projede. Aniž by jezero znala. Odrazila od břehu, kus popojela, zakotvila a dala se do čtení své knihy.
Po boku jejího člunu se po chvíli objevil šerif: „Dobré ráno, madam. Copak tady děláte?”
„Čtu si knížku,” odpověděla mu.
„Jste v oblasti, kde je zakázáno rybaření,” informoval ji muž zákona.
„Ale šerife, já přece nerybařím,” namítla paní. „To snad vidíte, ne?”
Šerif nekompromisně odvětil: „Ano, ale máte veškeré vybavení. Budu vás muset zadržet a sepsat protokol.”
„No dobře,” zlověstně se usmála panička. „Pokud to uděláte, obviním vás ze znásilnění!”
„Ale já jsem se vás ani nedotkl,” oponoval šerif.
„Ano, to je pravda,” odpověděla žena. „Ale máte veškeré vybavení!”