Anekdoty, vtipy, vtípky, ftípky, srandičky

Říká Pepa Kalianků: „Za co bych měl jít na maškarní?”
„Za skobu!”
„???”
„Jedině tak se na tebe nějaká ženská pověsí!”

Ptá se pan Kalianko: „Za co mám jít na maškarní, aby se ve mně ženské viděly?”
„Jedině za zrcadlo, Pepo!”

Starý pán ovdověl, a aby mu nebylo smutno, rozhodl se, že si koupí ve městě kanárka. Pán byl v mládí operní pěvec a šlo mu tedy o to, aby byl papoušek zpěvák. Prodavač se dušoval, že takového zpěváka v obchodě ještě nikdy neměl a děda spokojeně odešel. Za dva dny byl s kanárkem zpátky.
„Copak? Nezpívá?” podivil se prodavač.
„Vždyť ten pták kulhá!” namítl starý pán.
„Prosím vás, a co vlastně chcete, zpěváka nebo tanečníka?”

Pan Černý odvezl s manželkou auto do opravny a tam jim řekli, že omylem zamkli klíče uvnitř auta. Šli se tedy podívat do dílny a tam našli mechanika, jak horečně pracoval na dveřích u řidiče. Jak ho tak pozorovali, pan Černý vzal instinktivně za kliku u spolujezdce a zjistil, že ty dveře vůbec nejsou zamčené.
„Hej,” zavolal na mechanika, „tady je to otevřené!”
A mechanik řekl: „Já vím, tu stranu už mám hotovou!”

Manželka: „Miláčku, kdybych spadla do řeky, skočil bys pro mne?”
Manžel: „A když ti řeknu, že ano, spadneš?”

„To je hrůza, paní sousedko, zamrzl nám vodovod, to zase budou výdaje!”
„To je prdlajs, paní sousedko, proti tomu, že můj starej denně zamrzne v hospodě Na růžku. To jsou pak výdaje!”

Jedna blondýnka vypráví druhé: „Představ si, měsíc jsem ležela u psychiatra na gauči, aby mi udělal test, jestli jsem normální!”
„A výsledek?”
„Chlapeček.”

„Paní Vonásková, jestlipak víte, že ten náš kluk je komponista?”
„No vidíte to, těch dětí se člověk nedohlídá. Ty naše taky ukradnou, na co přijdou.”

„Jaké bylo v Anglii počasí?” ptali se námořníka, který se odtamtud právě vrátil.
„Připadal jsem si jako knot v lampě. Nohy jsem měl stále namočené a nos mi svítil od rýmy!”

„Co by tomu řekli, pane Steigermark, dnes je den smíření, kdybychom si odpustili, co jsme si udělali, a žili nadále v přátelství? Heleďte, já jim přeju od srdce, co i oni mi přejou...”
„No prosím, Kohn, už zase začínaj...”