Anekdoty a vtipy o cikánech a Rómech

Vybourá se autobus, kde jede polovina cikánů a zbytek bělochů. Hrozná havárie, rozřezané ruce, nohy... Přijede sanitka a začne ošetřovat jen bílé. Polomrtví cikáni se také domáhají pomoci, ale lékař se jich ptá: „Jakou barvu má sanitka?”
Cikáni odpoví, že bílou.
„Tak vidíte,” na to doktor, „počkejte si na tu vaši!”

Přijde cikán k doktorovi a povídá: „Pane doktor, já už jsem úplně zoufalej. Mám jedenáct dětí, platím samý alimenty - uřízněte mi ho!”
„Ale Dežo, to přece nemá cenu,” namítne lékař. „Já ti ho teď uříznu a ty za měsíc přijdeš, že ho chceš zase zpátky.”
„Ale ne, pane doktore, nepřijdu, slibuju!”
Doktor tedy provede příslušnou operaci. Neuplyne ani měsíc a cikán je zase v ordinaci: „Měl jste pravdu, pane doktor, nedá se to vydržet. Přišijte mi ho zpátky!”
„No jo, Dežo,” svraští muž v bílém obličej, „ale já už toho tvého nemám. Mám tu teď jen jednoho z opice. Chceš ho?”
Cikán souhlasí, a tak mu to doktor přišije. Po delší době potká doktor Deža na ulici a ten se k němu žene s úsměvem na tváři. Doktor se zastaví a vyzvídá: „Tak co, dlouho jsi u mě nebyl, pomohlo to?”
„Teda, pane doktor,” rozplývá se Dežo, „je to úplně perfektní. Mám po problémech! Jakmile se něco narodí, okamžitě se to sebere a utíká to do lesa!”

Na policejní stanici vtrhne cikánská rodina a všichni jeden přes druhého křičí: „Ukradli nám lžíce!”
„A kvůli tomu jste se tak obtěžovali?” podiví se náčelník.
Vezme si slovo Fero a huláká: „To nebyli ledajaké lžičky, byly to naše nejlepší - s nápisem Hotel Hilton!”

Přijde cikánka k lékaři a stěžuje si: „Pán dochtor, ten mój starý by furt jén jebal, doma máme dvanáct harantů. Poraďte, čo robit?”
„Zkuste mu dát prezervativ,” poradí jí doktor.
Druhý den je u něj cikánka znovu a rozplývá se: „Aký stě báječný, pán lekár. Dala sem mu ten onen - ako stě hovoril, starému do večeře. On sa vám tak nafůknul a taká se mu urobila u riti bublina, že až štyry děcka od smiechu zkapali!”

Cikánka rodí, cikán jí svítí baterkou a vytahuje jednoho haranta za druhým. Když vytahuje asi pátého, cikánka povídá: „Ty, Juro, zhasni radši, ty potvory lezou za světlem!”

Přijde cikán na úřad práce, ptá se po zaměstnání, a že chce práci v teple a dobře placenou. Úřednice se ho zeptá: „Jaké máte vzdělání?”
„Dvě třídy základní školy,” odpoví Dežo.
Úřednice na to: „Tak to bych pro vás měla místo ředitele v bance. Pracovní doba šest hodin denně, plat sto tisíc a dovolená šest týdnů.”
„Pani, vy si ze mě robitě srandu, né?” rozčílí se cikán.
„Ale pane,” namítne ženská, „vy jste začal!”

Cikán jde na ryby a vytáhne zlatou rybku, která mu slibuje tři přání, když ji pustí. Tak cikán povídá: „Já bych chtěl bejt bílej, mít křídla a taky, aby se na mě lepily ženský!”
Zlatá rybka podle slibu čaruje: „Čáry, máry, kuří nožka, ať je z tebe Always vložka!”

Přijde cikán k matrikářce: „Chci se nechat přejmenovat!”
„A jak se jmenujete?”
„Dežo Kokotár.”
„No, to se vám nedivím, že se chcete nechat přejmenovat. A jaké jméno byste chtěl?”
„Jožo Kokotár.”

Přejede řidič cikána. Přijedou policajti a ptají se: „Tak pane, v jaké rychlosti do vás ten cikán naběhl?”

„Cikáne, spíš?”
„Ne.”
„Tak mi půjč stovku.”
„Chrrr!”